Význam jódu

Jód je stopový prvek, nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které hrají nezastupitelnou roli v řízení energetického metabolismu všech tělesných buněk, včetně mozkových.

Nedostatek jódu ve stravě může být příčinou nedostatečné funkce štítné žlázy, která pak neprodukuje dostatečné množství hormonů (především trijódthyroninu a tyroxinu). Jejich nedostatek (mechanizmem zpětné vazby) nutí štítnou žlázu k zvýšené činnosti. To se po čase projeví jejím zvětšením (strumou).

Vzniku strumy však předcházejí příznaky, jako je únava, suchost kůže, chladné končetiny, zimomřivost, skon k přibývání na váze, u žen poruchy menstruačního cyklu, případně až neplodnost.

Zvláště nebezpečný je těžký nedostatek jódu v těhotenství a v raných fázích života dítěte, který může vést k vážnému a trvalému poškození vývoje centrální nervové soustavy - kretenismu. S tak závažnými stavy se naštěstí u nás již nesetkáváme. Je však třeba vědět, že určitý nepříznivý vliv na duševní vývoj (projeví se např. jako školní neprospěch) může mít i mírnější nedostatek jódu.

Odhaduje se, že na světě trpí různým stupněm jódového deficitu 800 milionů až 1,5 miliardy lidí. Zásobení populace jódem není ideální ani v České republice. Nedostatečný příjem byl přitom popsán také u nejvíce rizikových skupin populace, tj. těhotných žen a novorozenců.Denní potřeba jódu se odhaduje u kojenců 50 µg, u dětí v závislosti na věku 90 µg až 120 µg, u dospívajících a dospělých 150 µg, u těhotných a kojících žen 200 µg. Úhrada tohoto množství z běžných potravin je velice problematická zejména ve vnitrozemských oblastech, včetně ČR.

Hlavním přirozeným zdrojem jódu jsou totiž mořské ryby (např. treska, mořská štika, makrela, tuňák, sardinky,...), které se v našem jídelníčku většinou objevují jen sporadicky. Přirozený obsah jódu v potravinách rostlinného původu velmi kolísá v závislosti na obsahu jódu v půdě. Obecně můžeme říci, že je v našich podmínkách velmi malý.

K zabezpečení dostatečného zásobení obyvatelstva jódem je proto nezbytné obohacování potravin jódem. Běžně se jódem obohacuje kuchyňská sůl. Musíme ale mít zároveň na zřeteli, že s ohledem na prevenci vysokého krevního tlaku je žádoucí solení a spotřebu soli vůbec omezovat na co nejnižší míru. Hledají se proto další cesty, jak s nedostatkem jódu bojovat. Zejména u dětí a těhotných a kojících žen je prakticky nemožné běžnou stravou zvýšenou potřebu jódu pokrýt.

Proto je vhodné doplňování jódu jodidovými tabletami nebo různými kombinovanými přípravky (například s vápníkem a hořčíkem, tedy s prvky, kterých je v naší stravě zpravidla nedostatek).